Konec
Noc dnes temná, jiskřivá,
Sametově hladí,
Na nebi jedna velká zářivá,
Hvězda s temnotou tu ladí.
Tichý měsíce srpek sklání tvář,
Cos smutní téhle noci,
Někdo nespatří temné luny zář,
Dlí už v chladné smrti moci.
Prochází dnem i nocí a hledá
Duši, které náhle cestu zkrátí,
Duši tvou, jenž je strachem bledá,
A jenž k nám nikdy se nevrátí.
Utíkej, skryj se v temném koutě,
Otčenáše odšeptej,
Než její staré spáry najdou tě,
Na cestu se nezeptej.
Sametové ticho, stejné jako tma,
Stírá z čela tvého jemný pot,
Se smrtí tančit budeš sama,
Do rytmu zvrácených těch not.
Tiše šumí smrti plášť,
Jemně zvoní její kosa,
Rudé oči a v nich zášť,
Mrtvá noha kráčí bosa.
Vidíš, jak se k tobě blíží,
Cítíš její horký dech,
Z výšky k tobě, dívko, shlíží,
Nepočká tu na nádech.
Smrtihlav u lampy krouží,
Tišší lidé v domě jsou,
Kol rakve tvé se plouží,
Na krchov tě odnesou.
Přikryje tě těžká hlína,
Červi, kámen, těžký prach,
Mrtvá je ta stará špína,
Mrtvý je tvůj lstivý vrah.
Vrah
Tmavá noc se krade dnem,
Měsíc v krvi vstává,
Neptá se, kdo jsme, kam jdem,
Pocítit svůj chlad nám dává,
Výkřik z těla vyletěl,
Tys dostal z něho strach,
Nocí jak šíp proletěl,
Utíkáš pryč, ty jsi vrah!
Noc utichla tím řevem,
Nelidským, snad zvířecím,
Strach v kousku srdce levém
Silnější než kdy předtím.
Neutečeš, ty to víš,
Slyšíš smrti šepot sladký.
Lepí se ti na patro.
Ne, to jenom sníš,
Sen už není matně hladký.
Smrt nečeká na jitro.
Nevím, jak ten záblesk přišel,
Snad trest tě stihnul boží,
Na věčnost jsi odešel,
Tělo do země se složí.
Měsíc jde spát v šarlatu,
Slunce vstává v nachu,
Zpovídej se svému katu,
Nezkoušej lhát, brachu.
Noc dnes temná, jiskřivá,
Sametově hladí,
Na nebi jedna velká zářivá,
Hvězda s temnotou tu ladí.
Tichý měsíce srpek sklání tvář,
Cos smutní téhle noci,
Někdo nespatří temné luny zář,
Dlí už v chladné smrti moci.
Prochází dnem i nocí a hledá
Duši, které náhle cestu zkrátí,
Duši tvou, jenž je strachem bledá,
A jenž k nám nikdy se nevrátí.
Utíkej, skryj se v temném koutě,
Otčenáše odšeptej,
Než její staré spáry najdou tě,
Na cestu se nezeptej.
Sametové ticho, stejné jako tma,
Stírá z čela tvého jemný pot,
Se smrtí tančit budeš sama,
Do rytmu zvrácených těch not.
Tiše šumí smrti plášť,
Jemně zvoní její kosa,
Rudé oči a v nich zášť,
Mrtvá noha kráčí bosa.
Vidíš, jak se k tobě blíží,
Cítíš její horký dech,
Z výšky k tobě, dívko, shlíží,
Nepočká tu na nádech.
Smrtihlav u lampy krouží,
Tišší lidé v domě jsou,
Kol rakve tvé se plouží,
Na krchov tě odnesou.
Přikryje tě těžká hlína,
Červi, kámen, těžký prach,
Mrtvá je ta stará špína,
Mrtvý je tvůj lstivý vrah.
Vrah
Tmavá noc se krade dnem,
Měsíc v krvi vstává,
Neptá se, kdo jsme, kam jdem,
Pocítit svůj chlad nám dává,
Výkřik z těla vyletěl,
Tys dostal z něho strach,
Nocí jak šíp proletěl,
Utíkáš pryč, ty jsi vrah!
Noc utichla tím řevem,
Nelidským, snad zvířecím,
Strach v kousku srdce levém
Silnější než kdy předtím.
Neutečeš, ty to víš,
Slyšíš smrti šepot sladký.
Lepí se ti na patro.
Ne, to jenom sníš,
Sen už není matně hladký.
Smrt nečeká na jitro.
Nevím, jak ten záblesk přišel,
Snad trest tě stihnul boží,
Na věčnost jsi odešel,
Tělo do země se složí.
Měsíc jde spát v šarlatu,
Slunce vstává v nachu,
Zpovídej se svému katu,
Nezkoušej lhát, brachu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář