Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bouře

2. 9. 2007

Nebe večer roní slzy,
Je mi chladno a je tma,
Pod mostem jsem jako v tvrzi,
Tahle bouře je jen má.

 
Ta bouře jak můj život je,
Samé slzy, občas blesk,
Nikde není naděje,
Už mi zůstal jenom stesk.

 

Blesky jako biče boží,
Protínají oblohu,
Náš život dále běží
A nedává zálohu.

 

Temné nebe jak má duše,
Žádná hvězda, ani svit,
Jen zář blesků ruší plaše
Můr u lampy mokrý klid

 

Avšak tato bouře skončí,
Stejně jako život náš,
Obé nás však těžce zkouší,
Z obého snad radost máš.

 

Bouře rozvine se jako touha,
Zdi boří, vše spaluje,
A hruď se těžce vzdouvá
Tomu, kdo tě miluje.

 

Tato báseň nyní končí,
Ty začátku se s koncem žeň,
Celý svět se v kruhu točí,
A ty ,člověče, sebe změň

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jo, jo!

(Loreta, 12. 3. 2011 15:56)

Tak jsem se rozhodla po měsíci návštěv, od té doby co jsem tvůj web nalezla, že ti k něčemu písnu svůj názor, snad ti bude k něčemu. Tvá tvorba se mi obecně velmi líbí, necítím zde žádné přetvářky jako u některých autorů... máš v mnoha básních jasný optimistický směr, a vždy to dotáhneš do absolutního konce...to se mi líbí.
Moje vítka jediná je, že bys dílkům mohl dávat české názvy a nemotat k české básni anglický název- to je jen můj suběktivní názor, možná máš k tomu své vlastní opodstatnění...
Ať žije tato tvorba a její tvůrce!

Tak tohle se mi líbilo!

(šíma, 3. 9. 2007 19:40)

Ač jsem básnické "střevo" a neumím napsat pořádný rým, tahle báseň se mi líbila, ať je jaká chce! ;-)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA